O mně

Jmenuji se Jan Zemánek, je mi 44 let, mám rodinu a řádné povolání, jsem stavební inženýr.

Stalo se mi něco, co si nedokážu vysvětlit, ale byla to ta nejkrásnější věc v mém životě. Z ničeho nic jsem začal psát básně. Naposledy jsem psal básně v 7.třídě.

Jak básně vznikly:

V pátek 18.9.2020 odpoledne, při cestě domů z práce, mne z ničeho nic zaplavila bezpodmínečná, všeobjímající láska. Už v autě, při cestě domů, mě začaly napadat jasné formulace texu.

Doma jsem sedl ke stolu a psal. Během chvilky jsem měl napsáno 5 básní. Pak po dalších 6 dní následovaly výše popsané stavy, kdy mi samy přicházely další texty a celkem jich je 12.

Jelikož to považuji spíše za ucelené sdělení, tak jsem je, na radu kamarádů, spojil v jeden celek a nazval tuto báseň Prosím a Děkuji. Je zde i záložka, kde jsou básně samostatně, jak postupně přicházely. Je možnost s nimi pracovat. Jestli budete chtít napište si jaké pocity ve Vás básně vyvolaly. Pokud s básní souzníte můžete napsat v čem. Pokud Vás neosloví, nebo se Vám nelíbí, napište proč Vás neoslovuje, co se Vám na ní nelíbí. Tam je totiž cesta. Když budete chtít můžete mě kontaktovat, rád si s Vámi popovídám.

S Láskou

Jan Václav Zemánek

❤️